V mezičase mezi zkouškami a zápočty mě napadlo jedno zajímavé téma a to takové menší ohlédnutí do minulosti. Konkrétně minulosti týkající se mobilních telefonů, které jsem doposud vlastnil a vystřídal.

První telefon

Mým historicky prvním mobilem byl Sony Ericsson T610. Bylo to přibližně v roce 2004 nebo tak nějak. Šlo v té době o celkem populární model, který měl následně nástupce T630 v podstatě jen s pozměněným krytem. Již tehdy ho v okolí mělo několik lidí.

Moc toho neuměl, ale zcela jasně si pamatuji, jak jsme si s kamarády přes infraport nebo BT vyměňovali polyfonní melodie nebo Java hry. 🙂

Telefonu moc osud nepřál, a tak jednou po zakopnutí na schodech došlo k rozbití sklíčka displeje a lehkému poškození displeje. Stalo se to díky, tehdy „módním“, šňůrkám na krk, kdy narazil přímo přední stranou o hranu schodu.

Poté následoval asi rok, kdy jsem mobil neměl (cca období deváté třídy). Po přestěhování na vesnici jsem po půlroce mobil našel v garáži spolu s bratrovým, který ho měl také. Bylo to po zimě a mobil nebyl minimálně rok nabíjen a byl ještě na cca 2/3 kapacity, čímž se zasloužil o záchranu.

Věděl jsem, že u obou něco nešlo, tak jsem z obou sestrojil jeden funkční. 

V té době to bylo možné. Vše bylo perfektně oddělené a vyměnitelné. Takto fungoval asi rok, než došlo ke zkratu u flex kabelu k displeji.

Benq – Siemens S68

Ten byl mým druhým telefonem a vydržel asi rok a půl. Myslím, že šlo o jeden z prvních telefonů po odkoupení Siemense společností Benq, což bylo vidět na klasicky „siemensováckém“ prostředí telefonu. V době koupě šlo skoro o horkou novinku a svým určením o manažerský pracovní telefon.

 

 

Díky své hliníkové konstrukci, kdy byla celá přední strana z kartáčovaného hliníku, byl velmi odolný na pády. Sice došlo k prohnutí hliníku v místě dopadu, ale ten šel kleštěmi vyrovnat.

Ani zadní strana z jednolitého plastového odlitku nebyla špatná. Vůbec neklouzala.

Zmiňovaná odolnost byla impozantní, vzhledem k určení telefonu. Vydržel dokonce i pád na asfalt z jedoucího mopedu (cca 55km/h), jen bylo třeba opět trochu narovnat hliník. 🙂

Cesta k odolným telefonům – první model telefonu dnešního lídra s odolnými telefony

Šlo o model XP1 od výrobce Sonim. Byl to jejich první počin a s odolností mu žádné předchozí běžné i zodolněné telefony nesahaly ani po kotníky.

Sonim XP1 (zdroj: SonimTech.com)

Tehdy jsem ho koupil na nějakém inzertním serveru, za jedny ze svých prvních vydělaných peněz, za cenu nižší než byla běžná prodejní.

Jediná vada, kterou telefon měl byla velmi pomalá odezva prostředí.

Ale to, co se mnou zažil, bylo něco. Jen namátkou několik vykoupání v umyvadle, a to měl odolnost jen IP54, včetně mačkání kláves. Bez sebemenšího problému, i když jeden byl. Nejspíše někde pod první „linii“ těsnění se trochu vody dostalo. Mělo to ale jen jeden efekt, a to nareznutí okrajů okraje kontaktů na SIM kartě, orosení sklíčka a asi dvoutýdenní sušení s vyndanými krytkami konektorů. 🙂

Dále šlo o pády z až 4 metrů, 2x přejetí Š120 (omylem) v zimě na zmrzlé zemi,…

Na telefonu to nebylo vůbec znát! Ještě jsem ho v jednom z bazarů prodal za vyšší cenu než koupil, právě kvůli pomalé odezvě prostředí.

Kde jsem prodal, tak jsem koupil – další z, údajně, odolných

Od nového telefonu jsem si sliboval zejména lepší odezvu, to se u Samsungu B2100 stalo. Šlo v podstatě jen o zodolněný telefon, ale byl jsem s ním dlouho spokojen a vlastnil jsem ho možná i 2 roky.

Vydržel opět hodně, i díky gumové klávesnici. Avšak ta se telefonu trochu vymstila. Mnohokrát jsem si dával klíče a mobil do jedné kapsy, ale jednou se to vymstilo. Klíč nebo roztažené kolečko zapříčinilo natržení klávesnice, čímž jsem ztratil odolnost vůči tekutinám.

Po několika měsících došlo k další nehodě, brzy následovné další. První z nich byla cestou na zkoušku v prvním roce studia na UPCE. Šel jsem ze schodů s mobilem v náprsní kapse. Najednou jsem cítil, že se něco veze zevnitř sakem. Byl to mobil a díky svému gumovému tělu a linu na schodech se odrazil a spadl dvě patra dolů, přímo na hranu schodu nebo zábradlí. Došlo k rozlámání krycího sklíčka, ale díky zapuštění displeje on poškozen nebyl.

Ale jak jsem zmiňoval, další nehoda na sebe nenechala dlouho čekat. Bez krycího sklíčka byl relativně zranitelný a tak se to stalo.

Měl jsem mobil položený na sobě a při rychlém zvedání se jsem na něj zapomněl, ale bylo pozdě. Dopadl ke spodní hraně konferenčního stolku na kterém jsem měl nohy a bylo po displeji.

Nedostatek financí a první smartphone

Tehdy jsem neměl na to si kupovat nějaký levný mobil a tak na Aukru asi za 1400 Kč koupil starého (rok výroby 2006) HTC Wizarda. Bohužel, když přišel, tak vypadal strašně a výdrž baterky byla špatná.

Tak jsem stejnou částku věnoval na nákup nového těla na Ebayi spolu se třemi akumulátory (2x klasických 1250 mAh a 1x 2800 mAh včetně zvýšeného krytu aku). Telefon pak vypadal skoro jako nový a tak díky taktování dle potřeby ze základního taktu 195 MHz v rozmezí od 150 do 268MHz spolu s velkou kapacitou aku jsem dosáhl na výdrž mezi 7 až 14 dny. Což bylo na „smartphone“ úctyhodný výsledek.

První dny či týdny byli ve znamení velké opatrnosti, nebyl jsem zvyklý telefon opatrně pokládat na stůl nebo jinam. S odolným telefonem jsem si mohl dovolit házet.

Bohužel to nebyla šťastná investice, jelikož odešla dotyková vrstva a ačkoliv měl telefon HW klávesnici a tlačítka, tak bez dotykového ovládání to nebylo ono.

První Android

Tím jsem se na jaře 2012 dostal ke svému prvnímu telefonu s Androidem a stále ho mám. Jde o T-mobile Vivacity koupený na Aukru. Jde o obrandovaný telefon od britského T-mobilu.

Asi od poloviny loňského roku se začal prodávat oficiálně i v ČR pod svým originálním názvem ZTE Atlas W.

Ale co se ho týče, tak o něm jsem psal již v jiném článku po půl roce používání. 🙂

A jaká byla Vaše mobilní historie? Jaké telefony jste měli? A kolik?

Dejte vědět v komentářích. 🙂