Je to již dlouho, velmi dlouho, co jsem něco vlastního na blog nenapsal. Přitom se toho od loňského ledna, kdy jsem psal souhrn za rok 2015, změnilo celkem dost.

Návrat z Malty

Jak jsem jsem psal „posledně„, tak jsem to s pobytem na Maltě viděl tak na rok či dva. No ale koncem loňského jara, tedy po cca 7 měsících života „na skále“ (jak se Maltě říká), jsem začal s vážnými úvahami o návratu zpět do Čech. Tyto úvahy ve mě začaly bobtnat z více důvodů, ale tím primárním spouštěčem byly zřejmě změny, které se začaly ve firmě postupně po vstupu na burzu dít.

 

Nebudu pochopitelně zabíhat do detailů, jen zmíním přidání malťana jako teamleadera do týmu s „východními“ mentalitami (2x Estonec, Bulhar, Rumum a já jako Čech – velmi dobře jsme si všichni rozuměli), ale právě to bylo důvodem pro mé úvahy nejdříve o změně firmy, ale poté co byl kolega, ač ve zkušební době, která je na Maltě dlouhá 6 měsíců (ale týden před jejím koncem), vyhozen ze dne na den, tak jsem začal uvažovat vážně o odchodu z Malty. Nechtělo si mi něco takového riskovat po přechodu jinam.

A tak se stalo, že jsem začal v červenci vyjednávat o možnosti návratu do předchozí firmy a v srpnu jsem svůj záměr oznámil ve firmě a dal výpověď. Výpověď na Maltě je variabilní dle délky setrvání ve firmě, od jednoho týdne do 3 měsíců (v mém případě to byly 2 týdny a při setrvání 10+ let ve firmě to jsou ty 3 měsíce). No a tak v září 2016 jsem se tedy vrátil do Čech, bez 10 dní jsem tam pobyl jeden rok.

Malta má svá specifika, nejde ani moc dobře srovnávat život na Maltě a v Čechách. Někdo se s ní nesžije rovnou ze začátku, někdo odejde po roce či dvou a leckdo tam je už i přes 10 let a je už s Maltou svázán.

Určitě velmi rád na Maltu vzpomínám, i díky krajanům žijícím na Maltě, kdy když někdo s něčím potřeboval pomoci, tak se mohli spolehnout, že někdo pomůže. A nejraději jsem navštěvoval česko-slovenský Rainbow bar v Buggibbě nebo blízký irský bar O’Reilly’s Gastro Pub se super slovenským barmanem a obsluhou.

A letos v květnu jsem se na Maltu vrátil, ale již jen coby turista na skoro tří týdenní dovolenou, po večerech strávenou povětšinou v Rainbow nebo O’Reilly’s Gastro Pub 😉 – a i jinak bylo co dělat, jakmile se „rozkřiklo“, že tam jsem, tak jsem za tu dobu pomohl s 6 laptopy, jedním PC a dvěma mobily. 😀 A i tak se tam hodlám takto na dovolené vracet, protože člověk si po takové době vybuduje i v cizině přátele.

Po návratu

Jak jsem se zmínil, tak jsem se nakrátko vrátil do firmy, kde jsem před Maltou skončil, ale moc dlouho jsem nesetrval a našel jsem si místo v Servodatech jako IT specialist, se zaměřením téměř výhradně na Atlassian produkty a aktuálně se podílím i na oživení našeho Atlassian blogu, kde jsme zatím publikovali tento týden můj první článek.

A svým způsobem je moje práce důvodem utlumení aktivity na blogu, protože doposud ještě stále dojíždím každý den z Novobydžovska do Prahy na Čerňák autem a pak MHD do Holešovic, kdy trávám v průměru 3 hodiny denně na cestě, ale práce mě naplňuje a baví, tak jsem si na dojíždění celkem zvykl, jen chuť na sobě pracovat po práci (znalostně a hlavně i fyzicky) už tak není a to se týká i blogování, chybí chuť i nápady (to se teď zrovna trochu zlomilo – protože jsem kvůli nachlazení zůstal tento týden na home office).

Atlassian certifikace, profesní směřování a self-education

V červnu se mi po měsíční přípravě podařilo získat i moje první dvě certifikace (online profil), takže jsem nyní od Atlassianu certifikovaný JIRA Administrator a Atlassian System Administrator. Až se přestěhuji (viz níže) a budu mít i víc volného času se vydám získat další. Tím se mi daří více profesně profilovat a rád bych své znalosti a zkušenosti tímto směrem k Atlassianu prohluboval. Mezi mé další cíle – taktéž po přestěhování –  patří „oprášení“ a prohloubení zkušeností s kontejnery a jejich orchestrace, zopakování a prohloubení znalostí o Zabbixu (možná taky nějaká certifikace) a pak se začít zajímat v online kurzech o security a zejména se také vrátit a aktivně pracovat na angličtině na Duolingu.

Koupě bytu a stěhování se blíže ku Praze

A i to byl důvod, proč jsem začal koncem jara hledat možnosti přestěhovat do Prahy. Původně jsem však hledal pronájem v Praze, ale po nějakém čase jsem změnil názor a pohled na věc (i kvůli nápadům na další restrikce ze strany ČNB) a rozhodl se ke koupi bytu. S čímž vyvstala otázka – zda něco menšího na pár let a nebo myslet v delším časovém horizontu a vzít něco většího. No … dlouho jsem váhal a měnil názory až se ustálil spíše na myšlence myslet více do budoucna. Jenže najít v Praze větší byt, který by člověk byl po alespoň nějakou dobu schopný utáhnout sám se velmi rychle ukázalo být nemožné. Tak jsem hledal i mimo Prahu, v lokalitách odkud se člověk do Holešovic (resp. přímo do Servodat) dostane i hromadnou dopravou pod hodinu.

Šlo o druhý byt, kde jsem se byl podívat, ale bylo jasno. Sice bude potřeba nějaké rekonstrukce, ale alespoň si člověk udělá (nechá udělat :-)) věci „po svém“. Samotné dokončení sice trochu drhlo, ale již se jsme téměř u podpisu kupní smlouvy, takže ještě letos bych mohl bydlet. Jde o 3+kk (předělané z 3+1) se 70m2 + balkón 7m2 + sklep v Odolene Vodě za slušnou cenu.

Hromadnou dopravou cca na 45 minut až ke kanclu nebo 20~25 vlastní dopravou – na jaře asi koupím skútr kvůli omezeným místům v garážích. Jen tento týden, kdy jsem byl celý týden doma, mi každý den přišel mnohem delší.

A to je asi tak vše z důležitých věcí, které se událi, dějí a budou dít. Ještě se spolu oživením blogu jsem ho  přesunul také na nový server a snad se mi ho podařilo i zrychlit. Krom toho jsem se podíval o po jiné šabloně, snad se zalíbí víc. 🙂